Vánoce po svém ANEB klíč k radosti a klidu

12.12. 2024109x0 Komentářů

Vánoce – čas radosti, klidu a setkání s rodinou. Anebo čas stresu, splašeného úklidu a shánění dárků na poslední chvíli? Jaké Vánoce si vybereš ty? Po letech snahy vytvořit „dokonalé“ svátky jsem zjistila, že méně znamená více. A teď bych ti chtěla ukázat, proč si udělat Vánoce po svém.

Možná si někdy říkáš: „Stojí ten všechen stres za to?“ Nebo sis tuto otázku ještě nepoložil/a a máš pocit, že jinak to nejde?

Když jsme poprvé s manželem (tehdy partnerem) slavili Štědrý den sami dva, setkaly se dva odlišné způsoby prožívání tohoto dne. Myslela jsem si, že je jedno, co budeme dělat, hlavně, že budeme spolu. Nicméně jsem si neuvědomovala, že se stejně snažím kopírovat vzorec, který jsem znala z rodiny, i když s nějakými úpravami.

Hledání vlastní cesty

Nazdobit vánoční stromeček na Štědrý den, mít cukroví, pěkně se obléci ke stromečku, společně večeřet (já jím řízek s kaší) a rozdávat si dárky – to pro mě bylo důležité. Pro manžela byla klíčová vánočka, zelňačka k obědu a kapr k večeři. Každý rok Vánoce provázely pocity očekávání a zklamání…

S příchodem syna (o Vánocích mu bylo 1,5 měsíce) vyvstala otázka: „Jak to udělat teď?“

Respektovat jeho potřeby bylo pro mě důležitější než dodržovat tradice.

Postupně jsme řešili:

„Má smysl mu kupovat dárky, když to ještě nevnímá?“
„Budit ho na Štědrovečerní večeři?“
„Kolik dávat dárků, aby nebyl přehlcen?“

Každý další rok přinášel nové otázky. Přivítali jsme dcerku a přestěhovali se. Pořád jsem měla potřebu držet se tradic a vytvořit dětem dokonalé Vánoce podle svých představ.

Když je čas na změnu

Rok na to přišlo energetické vyčerpání, které provázely úzkosti a nechuť dál žít. Procházeli jsme s manželem krizí.

A najednou Vánoce!

Bylo mi jedno, jestli budou dárky, cukroví nebo večeře. Mým jediným cílem bylo eliminovat stres na minimum. Začala jsem přemýšlet, co mi bere energii:

Shánění a rozhodování ohledně dárků
Ježdění po návštěvách
Časová organizace dne
Jakékoliv přípravy (výzdoba, cukroví…)

Všechno, co souviselo s Vánoci, působilo jako další zátěž. Říkala jsem si: „Zrušit Vánoce?“

Rozhodli jsme se udělat si Štědrý den po svém, aniž by nás zajímalo, co si o tom myslí druzí. Nastal čas myslet víc na sebe než na ostatní.

Vánoce jinak

Žádné dárky jsme si nedávali, ani Ježíšek nepřinesl.
Stromek jsme ozdobili s dětmi bez ohledu na dokonalost.
Nikam jsme nejeli, ale jiní mohli přijet za námi.
Odpoledne jsme šli na procházku.
Na večeři jsme usmažili předpřipravené maso, brambory a salát jsme dostali.
Po večeři jsme běhali kolem stolu, protože to děti milovaly.

Prostě jsme byli spolu. 💖

Když jsem si všímala přítomného okamžiku, cítila jsem klid. Už jsem nečekala, že mi radost přinese někdo jiný. Začala jsem hledat radost, klid a harmonii uvnitř sebe.

Magie přítomného okamžiku

Každý rok jsou Vánoce jiné. Naslouchám svému srdci a rodině. Letos si konečně užívám ten předvánoční čas, který s sebou nese magickou atmosféru. Kochám se světýlky, poslouchám koledy a užívám si zklidnění, které přichází se zimou.

Pečeme cukroví, které klidně hned sníme. Ozdobíme, co nás napadne. Stavíme sněhuláka, i když napadlo jen pár centimetrů sněhu. Jak prožijeme Štědrý den? Zatím nevím, ale užívám si každé chvíle.

Opravdu musí člověk klesnout na dno, aby něco změnil? Možná to tak někdy vypadá – když je tlak okolností příliš velký, donutí nás to jednat.

Ale věřím, že existuje i jiná cesta. Nemusíme čekat na dno, abychom si všimli, co nám vyhovuje a co ne. Stačí odvaha vnímat přítomnost a udělat malé krůčky, které nás přiblíží k životu, kde se cítíme svobodní a sami sebou.